Holyšovská kachna z trhu na Náplavce

< Zpět

Že nejít v sobotu na trhu je nemyslitelné, to už vím nějaký čas (návštěva supermarketu mi tak takřka zmizela ze života a k vietnamskému obchodníkovi se zeleninou už chodím jen pro avokádo, mandle a paraořechy…zkrátka pro to co se u nás neurodí a co mám ráda). A že trh na Náplavce je nejpůvabnější ze všech pražských trhů, to vím taky. Můj poslední vynikající úlovek a současně skvělá novinka v kuchyni byla kachnička z farmy v Holýšově.
Šla jsem vlastně pro kuře, ale neměli ho. Tak jsem si řekla, že vyzkouším kachnu – a nelituji. Kachna krmená zrním a odchovaná pastevním způsobem, to je tedy něco! Mladá dvoukilová:“ Jak dlouho byste ji pekl?“, ptám se pana farmáře. Dvě hodiny na 160 stupňů, zní odpověď. Vedle mě stojí milá dáma vzbuzující velkou důvěru: „Ubrala bych deset stupňů a přidala jednu hodinu“. Měla pravdu. A vyzkoušela jsem i její neobvyklý recept. Výsledek byl VYNIKAJÍCÍ. Mí hosté byli nadšení a olizovali se až za ušima. A přitom tak jednoduchá příprava:
Kachnu omyju, osuším, osolím zvenku i zevnitř. Pomažu medem, propíchám (aby se uvolnil tuk) a dám péct: prvních 20 minut přikrytou na 200 stupňů, potom odkryju a peču na 150 stupňů další dvě a půl hodiny. Občas obracím a polévám smíchaným vývarem, olivovovým olejem, červeným vínem a sojovou omáčkou (proporce cca 1:1:1:1, trochu od oka, trochu podle vůně). Na závěr zvýším opět na 200 stupňů asi na 10 minut, aby se vytvořila kúrčička. Kachna do zlatova upečená je přelahodná. Podávám s jasmínovou rýží. Nejen výborné, ale i úplně lehké jídlo. Dobrou chuť!

Středozemní sezónnost na pražském Smíchově

< Zpět

Ostrov italske gastronomie v Praze na Smichove se jmenuje kupodivu anglicky WineFood Market a je již nějaký čas báječnou příležitosti k nákupům pro ty, kteří milují dobrou italskou kuchyni. Protože ta, jak je známo, se neobejde bez kvalitních puvodních ingrediencí.Velmi účelně, takřka minimalisticky a čistě pojatá prodejna typu malý supermarket je skvěle dosažitelná především pro motoristy směřujících na Strakonickou (v těsné blízkosti Agip a MacDonaldu – tohle sousedství mi připadá takřka jako zásadní výzva: MacBig nebo pizza od sicilské pekaře?).Ovšem ze stanice tramvaje Smíchovské nádraží se sem dá dojít celkem pohodlně i pěšky. A vycházka stojí za to! Minulý týden tady navíc přibyla ještě jedna zbrusu nová a originální realita: prostory garáží bývalé Radlické mlékárny se proměnily v „trh s menzou“ v duchu středozemní sezónnosti: čerstvé ryby, ovoce, zelenina, maso a klobásky a (to co mě osobně nadchlo nejvíc!) každý den obměňované těstovinové a zeleninové speciality z rukou sicilského mistra kuchaře-pekaře Pierro Barone v jeho Rosticerrii (nad jeho ravioli s náplní připravené na bázi špeku na červeném víně s rajčátky, s olivami jsem se blahem málem rozplynula!)
Ve stáncích si buď nakoupíte dobroty sebou (take away v praktických krabičkách) nebo a ještě lépe si dáte to na co máte chuť přímo na místě samooobslužným způsobem: u stolů s lavicemi v atriu s prosklenou střechou – stylově čisté, světlé prostředí kterému vévodí mluvící pták loskuták v kleci (takže na své si přijdou i děti). Ale hlavně, na své si přijdou všichni, kteří v jídle dávají přednost neformálnosti a kvalitě za dobrou cenu před okázalostí. Ti, kteří milují sezonní středozemní kuchyni – navíc připravenou přímo před vlastními zraky. Grilované mořské ryby a plody, francouzská drůbež, italské masové speciality a klobásky, zeleninové saláty nebo italské plněné těstoviny, sklenka vína a dobrá italská káva…no řekněte – co víc si může přát labužník s náklonností ke Středozemí ve nacházející se ve Střední Evropě? Každý den od 10 do 20 hod. na adrese Strakonická 1, Praha 5.