Všichni mladí farmáři světa versus EXPO 2015

Náš Svět a naše Planeta jsou v úzkých. Zprávy o válkách, krutostech, hladu, a statísícech lidí, prchajících ze své vlasti za strastiplných podmínek a nejistoty. Politické praktiky dávající pramalou naději na zlepšení, a žádnou důvěru v dobré úmysly… I nenapravitelní optimisté jsou v nesnázích. Tím víc povzbudí událost, kterou jsem zažila v minulých dnech v Miláně. U příležitosti světové výstavy EXPO 2015, zaměřené tentokrát na téma gastronomie se vznešeným námětem: „Uživit Planetu – Energie pro život“, se zde uskutečnilo setkámí mladých farmářů a malovýrobců z oblasti zemědělství ze 40 zemí celého světa.

Je jisté, že tak nákladný podnik a projekt jako je světová výstava, se nemůže obejít bez velkých peněz. A je jisté, že velké peníze tečou z velkých zdrojů, jakými jsou nadnárodnostní podniky a draví velkovýrobci. Paradox tkví v tom, že jsou to právě zdroje velkých peněz, které mučí nejvíce naši Planetu a nedovolují uživit ji přijatelným způsobem – přijatelným z hlediska kvality, etiky a ekologické udržitelnosti. Neboť jejich hlavním a takřka jediným cílem je maximalizovat zisk. Pokud se tedy pořádá světová výstava s výše uvedeným vznešeným námětem za nevznešené peníze, něco tady neladí. Budiž nám útěchou alespoň skutečnost, že ať už je to jakkoliv s jeho etikou a čistotou proklamací, díky své obrovské publicitě přitahuje EXPO 2015 pozornost na zásadní téma naší doby – na téma jídla jakožto životodárné energie na naší planetě. A na vše co s tím souvisí.

Přesto, že převážná část pavilónů představuje proklamované téma a námět velmi povrchně, často schematicky a bez smysluplného poselství, tak existují světlé vyjímky jako např.pavilon Japonska, Itálie či Ruska, a ovšem Slow Food. Pomineme pak pavilóny věnované nadnárodnostním výrobcům produktů pro zdraví sporné kvality (MacDonald, CocaCola atd.), využívajících na Expu bohatě prostor ke své reklamě. Nicméně – paralelně přitahuje Expo 2015 vyjímečné události, zabývající se vážně vážným tématem uživení planety.

Jednou takovou událostí byl jedinečný meeting mladých farmářů z celého světa ve dnech 2. – 6. října, kdy se sjelo do Milána pod hlavičkou Terra Madre Giovanni (Matka Země Mladých), zastřešené organizací Slow Food, 2.500 zemědělců, malovýrobců, rybářů, kuchařů a vědců z oblasti gastronomie z celého světa, aby spolu diskutovali na téma jak postupovat , aby se planeta uživila pro ni udržitelným způsobem. A aby v budoucnu měli přístup k dobrému, čistému a férovému jídlu všichni. Setkání doprovázely konference příkladných osobností, jako Alice Water, americká šéfkuchařka proslulá svým projektem propojení restaurace se záhonem a univerzitními menzami, významný ekonom Serge Latouche, autor provokativní myšlenky antirůstu světového (především kapitalistického) hospodářství, významní zástupci rozličných kultur a náboženství, ze všech kontinentů. A konečně guru a zakladatel hnutí Slow Food Carlo Petrini: „Komunitní lokální hospodaření s půdou a produkce potravin je radostná mise se kterou změníte svět“ svěřil své přesvědčení Spojeným národům mladých farmářů světa. „Vy jste budoucnost a záchrana Planety“.

Vyvrcholením čtyřdenního setkání, které se odehrávalo od rána do večera v duchu radostné pospolitosti a sounáležitosti, byla závěrečná konference přímo v prostorách Expo 2015 Milano. Na konferenci, které se účastnil starosta města i italský ministr zahraničních věcí a zemědělsví, prohlásil Carlo Petrini setkání Terra Madre Giovanni za začátek nové éry, kdy mladí moderně smýšlející a současně tradice uctívající farmáři a jejich spojenci díky celosvětové síti vezmou podstatné věci (rozumněj půdu a férovou produkci potravin) do svých rukou. Následující pochod napříč EXPEM byl manifestací, ze které sršela radost a odhodlání nového spojenectví. „We FEED THE PLANET“ skandovali svorně zástupci mladých farmáři nejrůznějších barev pleti a vyznání – ochránci Matky Země a jejich dobrých plodů ze všech koutů světa.
(říjen 2015)

Terra Madre – summit gurmánů a skutečných milovníků Země

Setkání Terra Madre (Matka Země) a Mercato del Gusto (Trh chutí), pořádané na podzim každé dva roky pod hlavičkou Slow Food v italském Torino (Turíně) je setkáním příznivců dobrého jídla a milovníků planety Země: jejích plodů, jejích darů, jejího zdraví, její budoucnosti, její rozmanitosti, její štědrosti. Terra Madre je i přehlídkou dobrot, které nám Země dává, pokud s ní zacházíme přátelsky a s citem.

Dnes již celosvětové hnutí Slow Food vzniklo jako opozice vůči všem nešvarům, jejichž symbolem může být Fast Food, tj. způsobu stravování ze kterého vymizely původně samozřejmé principy provázející jídlo – férové zdroje, přirozená kvalita, tradiční postupy přípravy, jasný původ, vychutnání si dobrého jídla v klidu a přátelské pospolitosti…Kdysi mi jeden manažer společnosti Mac Donald svěřil, že nejmenší úspěch v Evropě má řetězec Mac Donald v Itálii – a není divu, konkurence je neobyčejná, pizzou počínaje a fantzieplnými pannini konče. Když už fast tak spíše pizza než hamburger! Přesto to fastfoodové řetězce v Itálie nevzdaly. A když v roce 1986 otevřeli Mac Donald na jednom z krásných historick©ch náměstí Piazza Venezia v Římě, přímo pod Španělskými schody,tak číše přetekla – vzbudila se vlna nevole a příznivci poctivé gastronomie vyšli do ulic – z manifestace se zrodilo hnutí Slow Food a jeho ústřední motto: jíst pomalu a dobře, tj. z kvalitních a čistých surovin z férových zdrojů!

Za takřka 30 let své existence se Slow Food stal hnutím s programem zasahujícím mnohé oblasti života. Neboť jíst musíme všichni, a tím jak a co jíme ovlivňujeme nejen naše zdraví, ale i způsob a kvalitu života na Zemi: životní prostředí, hospodaření se zdroji a celkovou ekonomiku . A tím pádem i stav planety Země a společnosti – i budoucnost našich dětí!

S mírnou nadsázkou lze konstatovat, že náš přístup ke stravování ovlivňuje stav planety a utváří budoucí existenci lidstva. Proto by stálo za to se zamyslet nad globálními mechanismy potravinového průmyslu ve vleku honu za ziskem, který se stal (bohužel) jeho motorem číslo jedna a je vehementně podporovaný marketinkovými nástroji multinacionálních společností, číhajícími na každém rohu. Průmyslu, kterému nejde o to, uživit dobře lidstvo, ale o to, jak na uživení lidstva hodně vydělat.

Veletrhy většinou nemám ráda – po pár hodinách cítím vyčerpání z obřích hal nabitými stánky s nabídkami. Terra Madre a Mercato del Gusto, které se konají každé dva roky na podzim v italském Turíně, je ovšem úplně jiná káva! 5 dní trvající veletetrh chutí a originálních potravinových produktů je zdrojem nadšení a radosti z plodů Matky Země.

Již sama skladba veletrhu je výmluvná: Mercato Italiano (festival italských regionů, zastoupených takřka v plném počtu), kde doslova přecházejí oči – nejvíce zřejmě v úsecích Jižní Itálie – jmenovitě Sicílie a Kalábrie, Apulie i Sardinie, jsou neuvěřitelnou přehlídkou produktů od sýrů, ovoce a zeleniny až po uzeniny a cukrářské výrobky. Ovšem velmi rušno a lákavě je i v části Toskánska, Piemonte, Ligurie, Lombardie…zkrátka všude! A na neobyčejnou nabídku odpovídá i velmi intenzivní zájem návštěvníků. Je tady opravdu plno a doslova to vře kolektivní eforií mlsných návštěvníků. Zpestřením jsou pak prezentace jednotlivých regionů a jejich provincií, komentované degustace a snoubení vína a pokrmů, s osobní účastí samotných výrobců a pěstitelů. Část veletrhu Vinotéka je věnována vínu – zde běží nepřetržitě program regionálních degustací a opojení vínem je neodmyslitelným důsledkem – hučí to tady víc než v úle.

V posledním oválném pavilonu se skví zlatý hřeb veletrhu: Mercato Internazionale (mezinárodní tržiště), kterého se účastní výrobci a pěstitelé opravdu z celého světa, aby zde představili typické a často již velmi vzácné produkty naší Matky Země. Projít se tady je jako cesta kolem světa, barvité setkání s národnostmi všch kontinentů a zeměpisných šířek. Chutě a vůně světa jako na dlani!

A všemu vévodí Archa del Gusto – pomyslná archa chutí, kam kdokoliv odkudkoliv může zaregistrovat původní produkt – ovoce, obilninu či luštěninu, zeleninu, sýr, uzeninu, pečivo…zkrátka jakkoukoliv potravinu mající historii a tradici, jejíž existence je pro svou vzácnost a vývoj potravinového řetězce ohrožena. Pod plachtami Archy objevíme klenoty předků, které zasluhují pozornost a záchranu. Archa je přehlídkou a varováním současně. Vždyť každou hodinu zmizí ze zemského povrchu 3 druhy, a to nejen živočichů, ale i rostlin či organismů, znamenající ochuzení nejen rozmanitosti stravování, ale pro Matku Zemi tolik důležité biodiversity.

V prostoru Archy je radost pohledět na zástupy dětí, kteří se baví a radují z objevů, a diskutují nad nimi a o nich. A pozorných návštěvníků studujících jednotlivé popisky zaregistrovaných produktů. Neboť je všeobecně známo ubývání druhů živočichů, ale o ubývání druhů potravin a plodin se moc nemluví. Zatímco se potravinový řetězec v rukách agroalimentárních magnátů arogatně rozpíná mezi supermarkety a nevědomými konzumenty, Matka Země riskuje a strádá – a zdraví jejích obyvatel rovněž. Přitom by stačilo tak „málo“: jíst uvědoměle. Tj. Dobré a čisté jídlo z férových zdrojů s jasným původem. Domnívám se, že po návštěvě Terra Madre se svědomí a vědomí nejednoho strávníka otřese v samých základech a jeho způsob stravování zřejmě změní směr. A bude li nás opravdu hodně, můžeme změnit i směr vývoje na Zemi. Vždyť jíst musí každý…!

Neobyčejně přínosnou, zajímavou a poučnou součástí Terra Madre jsou četné konference a následující debaty. Zúčastní se jich odborníci a výrobci i pěstitelé z celého světa, dotýkají se problémů zemědělců, rybářů, konzumentů, společnosti, ekologie, současnosti i budoucnosti. Naději budící součastí Slow Food hnutí je Youth Slow Food, v jehož stánku probíhají nepřetržité diskuze a debaty mezi mladými příznivci z různých zemí. Rušno je i ve stánku představujícím Univerzitu Gastronomie v Polenzu, založenou v souladu se zásadami Slow Food. A velký prostor je věnovan dětem – v projektech doprovázejících školní výchovu, i na veletrhu samotném.

Duchovním otcem celého neobyčejného podniku je Carlo Petrini. Původním povoláním novinář, charizmatický, vědomostmi a humorem oplývající muž, je osvíceným guru naději i optimismus dávajícího Slow Food podniku. Pane Petrini, klobouk dolů!

Terra Madre mi přinesla ještě jedno setkání: publikaci nakladatelství Slow Food „Uživit svět je snadné“ (v originále Feeding people is easy) od britského autora Colina Tudge. Biolog a profesor z Oxfordu v ní velmi čtivým a fundovaným způsobem odhaluje všechny šílené nešvary potravinového byznysu a navrhuje smysluplnou alternativu: osvícené zemědělství, přinášejícího renesanci zdravého selského rozumu do zacházení s půdou a s potravinami, kterými lze, bude li nás dost, položit na lopatky nesmyslný mechanismus současného potravinového řetězce, který vede do pekel naši výživu i zdraví, náš způsob života i samotnou planetu Zemi. Důsledkem osvíceného zemědělství a uvědomnělého stravování může být naopak dostatek kvalitních potravin pro všechny a méně umučená Země. Bude li nás dost. Vřele doporučuji!(www.campaignforrealfarming.org)

(říjen 2014)