Azurově modré Lago Maggiore je středomořskou oázou obklopenou Alpami. Na hranici Itálie a Švýcarska objevíte nádhernou krajinu, ochutnáte středomořskou i alpskou kuchyni a naberete vítr do plachet.Lago Maggiore_Hospodarske noviny 23.7.2014
Má cesta vede na západní cíp ostrova. Je konec května, začíná výlov tuňáků, vinice jsou již obtěžkané hrozny a blíží se vykládání soli z moře…
Úrodné údolí v zálivu mezi Palermem a Bagherii na pobřeží Tyrhenského moře a lemované horami si vysloužilo poetické jméno Conca D’Oro neboli Zlatá mušle – pro svůj tvar i pro bohatou úrodu citrusů zlatavé barvy, která začíná každý rok koncem listopadu a trvá až do jara.
Severní oblast jezera Garda, kde se Alpy setkávají se Středomořím, je plná kontrastů a překvapení. Na své si přijdou obdivovatelé přírodních krás, sportovci i labužníci. A alfou omegou všeho je zdejší vítr, který rozhoduje o úrodě i o turistické návštěvnosti.
Oblast kolem Neapolského zálivu nazývali staří Římané Campania Felix neboli Štastná krajina a měli pro to jistojistě řadu důvodů. Kromě přírodních krás má Kampánie neobyčejného bohatství plodů země a moře. A pozoruhodné umělecké památky.
Nad temně modrou hladinou Ionického moře, severně od břehů Sicílie, se rýsují úchvatná panoramata Aiolského (Liparského) souostroví sopečného původu. A v jejich středu pak leží úrodná oáza pohostinnosti – zelený ostrov Salina, který je bohatý na středozemní chutě a vůně okořeněné vulkány.
Město pozoruhodné svou krásou a starobylostí. Nekonečná pokladnice umění pulsující v rytmu latinské živosti. A v neposlední řadě město osobité gastronomie. S Danielou – Římankou každým coulem přezdívanou Roma Capoccia, jsem se na věčné město podívala novýma očima.
Zřejmě ne náhodou se tak jedinečný kulinářský objev, jakým je italská pizza, zrodil právě v Neapoli. Nádherně položené město v zálivu pod Vesuvem, obdivované i zatracované, noblesní i sociálně komplikované, výstavní i devastované, inspirovalo odjakživa umělce, ty kuchařské nevyjímaje. A místní kuchyně vždy patřila a patří k umění užívat si života.
Zatímco hornaté vnitrozemí Sardinie bylo a je teritoriem pastýřů a zemědělců, pobřeží omývané smaragdovým mořem a lemované plážemi, pulsuje přímořským životem se vším, co k němu patří. Dvě tváře ma i vynikající sardinská kuchyně – tradiční vnitrozemská vychází z darů země a přímořská je bohatá na plody moře.
Projíždíte li malebně zvlněnou toskánskou krajinou, nezapomeňte zastavit ve Florencii. Město na řece Arno je totiž nejen pokladnicí umění, ale i skutečným rájem pro mlsné cestovatele, kteří tu snadno propadnou euforii.